Jak vybrat papír na kaligrafii? Poradíme, na co si dát pozor

Chcete začít s kaligrafií, ale nevíte, na jaký papír psát? Ne každý papír si rozumí s tuší, brushpeny nebo kaligrafickým perem. Poradíme, jak vybrat správnou gramáž, povrch i savost papíru, aby se vám dobře psalo a inkoust se nerozpíjel.  

Kaligrafie vypadá na první pohled jednoduše. Vezmete kaligrafické pero a začnete psát. Jenže pak zjistíte, že se barva rozpíjí, pero zadrhává a krásná tenká linka najednou vypadá úplně jinak, než jak jste plánovali. A často za to nemůže vaše ruka, ale papír.

Správně zvolený papír dokáže kaligrafii výrazně usnadnit. Písmo se na něm lépe vede, inkoust se tolik nerozpíjí a tahy zůstávají čisté. Jak tedy vybrat papír na kaligrafii, lettering nebo brush lettering? Podíváme se na to prakticky.

Co je při výběru papíru na kaligrafii nejdůležitější?

Neexistuje jeden univerzální „nejlepší papír na kaligrafii“. Jiný papír budete potřebovat pro klasické kaligrafické pero a tuš, jiný pro brushpen nebo fix.

Při výběru sledujte hlavně:

• hladkost povrchu,

• gramáž papíru,

• savost,

• čím budete psát,

• jestli chcete trénovat, nebo hotové práce uchovávat.

Právě kombinace těchto vlastností rozhoduje o tom, jestli se vám bude psát příjemně, nebo budete s papírem bojovat.

1. Na kaligrafii vybírejte hlavně hladký papír

Pokud bychom měli vybrat jednu vlastnost, která je pro kaligrafický papír opravdu důležitá, je to hladký povrch.

Proč? Kaligrafické pero nebo hrot musí po papíře plynule klouzat. Na hrubém či výrazně strukturovaném papíře se může zachytávat o jednotlivá vlákna a tenká linka pak není tak čistá.

Hladký papír oceníte hlavně při:

• klasické kaligrafii perem a násadkou,

• psaní tuší,

• moderní kaligrafii,

• brush letteringu,

• kreslení velmi tenkých linek,

• trénování jednotlivých tahů.

Naopak strukturovaný papír může být zajímavý pro hotové nápisy, kde vám jde spíš o vzhled a efekt než o dokonale hladký tah.

Tip: Pokud s kaligrafií začínáte, nekomplikujte si to zbytečně. Na trénink si vyberte co nejhladší papír a soustřeďte se na techniku.

Přečtěte si: Základy kaligrafie aneb naučte se (zase) hezky psát

 

2. Jakou gramáž papíru na kaligrafii zvolit?

Gramáž udává hmotnost papíru v gramech na metr čtvereční. Zjednodušeně řečeno: čím vyšší gramáž, tím pevnější a silnější papír bývá.

Ale pozor – vyšší gramáž automaticky neznamená lepší papír na kaligrafii.

Na běžné procvičování nepotřebujete papír o tloušťce kartonu. Důležitější je, jak se na něm chová inkoust nebo fix.

Pro orientaci:

Gramáž	Na co se hodí
kolem 90–120 g/m²	jednoduché trénování a skicování
120–160 g/m²	lettering, fixy a běžné kreativní psaní
kolem 180–200 g/m²	silnější fixy, inkoust a práce, kterou chcete uchovat
250 g/m² a více	mokré techniky, inkoust, akvarel a kombinované techniky

Pokud tedy hledáte papír na brush lettering, nemusíte automaticky kupovat ten nejtlustší, který najdete. Pokud ale používáte hodně inkoustu nebo kombinujete kaligrafii s vodovými technikami, silnější papír se vám bude hodit.

Více o tom, jak gramáž funguje a jak ji vybírat podle techniky, jsme psali také v článku Jak vybrat správnou gramáž papíru pro malbu a kresbu, brožury i vizitky.

3. Jiný papír potřebuje brushpen a jiný kaligrafické pero

Brush lettering a brushpen

U brushpenů je papír obzvlášť důležitý. Hrot fixu se při psaní neustále pohybuje různými směry a při silném tahu se roztahuje. Pokud je papír příliš hrubý, může hrot zbytečně ničit a samotné tahy nebudou tak hladké.

Na brush lettering proto hledejte především:

• hladký povrch,

• dostatečně pevný papír,

• papír, který příliš nesaje,

• minimálně takovou gramáž, aby fix neprosakoval na další stránku.

U fixů s výraznou pigmentací si vždy udělejte malý test. Stejný fix se může na dvou různých papírech chovat překvapivě odlišně.

Kaligrafické pero a tuš

U klasické kaligrafie je hladkost ještě důležitější. Hrot se při psaní rozevírá a zase zavírá a jakýkoliv odpor papíru je okamžitě znát.

Papír by proto měl být:

• hladký,

• pevný,

• s kontrolovanou savostí.

Příliš savý papír může způsobit, že se tuš rozpije do stran. Příliš hladký a nesavý papír zase může schnutí inkoustu výrazně prodloužit. Proto je dobré si papír před větším projektem vždy vyzkoušet.

4. Pozor na savost: inkoust nesmí utíkat do stran

Tohle je jeden z nejčastějších problémů začátečníků.

Napíšete krásné písmeno, zvednete pero a… kolem linky se vytvoří malý rozpíjející se obláček.

Papír totiž může být příliš savý. Inkoust se místo toho, aby zůstal na povrchu, rychle vsákne mezi papírová vlákna a začne se šířit do stran.

Výsledek? Tenké linky zmizí a silné tahy vypadají neostře. Proto platí jednoduché pravidlo: papír na kaligrafii by měl inkoust přijmout, ale ne ho okamžitě „vypít“.

A pokud si nejste jistí, jak se bude konkrétní papír chovat, vyzkoušejte nejdřív malý vzorek. Stačí pár čar a několik písmen.

5. Co když chcete kaligrafii kombinovat s vodou?

Tady už se vyplatí sáhnout po silnějším papíru.

Pokud kromě kaligrafie používáte například:

• akvarelové fixy,

• vodové barvy,

• inkoust,

• štětec s vodou,

• kvaš,

potřebujete papír, který zvládne vlhkost a nebude se hned vlnit nebo trhat.

V takovém případě může být dobrou volbou akvarelový papír. Například  Akvarelový blok A5, 250 g/m² nebo Akvarelový blok A4, 250 g/m². Oba mají papír vhodný nejen na akvarel, ale také na inkoust a kvaš. 

Pokud chcete více prostoru, můžete sáhnout po Akvarelovém bloku s kroužkovou vazbou – díky spirále se s ním pohodlně pracuje a pevná zadní deska poslouží jako podložka. 

6. Na trénink nepotřebujete drahý speciální blok

A teď dobrá zpráva: na první pokusy nemusíte kupovat profesionální kaligrafický blok.

Pokud se učíte základní tahy, zkoušíte písmena a hledáte svůj styl, důležitější než luxusní papír je dostatek prostoru na trénink.

Na jednodušší lettering a práci s fixy můžete vyzkoušet například Kreslicí karton A4, 190 g/m². Je dostatečně pevný na skicování, pastelky i fixy a prodává se po jednotlivých listech, takže si nemusíte hned pořizovat celý blok. 

Pro každodenní trénování můžete sáhnout také po skicácích nebo některém z bloků a zápisníků, které najdete v několika formátech. 

A pokud chcete kaligrafii kombinovat s kresbou, skicák je vlastně docela praktická volba – máte všechna cvičení pohromadě a můžete sledovat, jak se vaše písmo postupně zlepšuje.

7. Jaký formát papíru na kaligrafii?

Záleží hlavně na tom, co chcete tvořit.

A5 je super na trénování, cestování nebo menší nápisy. Snadno ho vezmete do tašky a můžete psát prakticky kdekoliv.

A4 nabízí mnohem více prostoru. Hodí se, pokud chcete trénovat větší písmo, tvořit citáty, plakátky nebo třeba jmenovky.

A3 využijete především pro větší letteringové projekty a dekorativní nápisy.

A jestli si nejste jistí, začněte A4. Je dostatečně velké na trénink, ale pořád se s ním dobře pracuje.

A pokud hledáte něco lehce netradičního, vyzkoušejte formáty B – od malinkých B7 po ty větší B4. 

8. Malý trik: papír si vždycky nejdřív otestujte

Máte nový fix nebo tuš a chcete hned začít tvořit? Chápeme. Ale než se pustíte do finálního nápisu, věnujte pár minut testování.

Na okraj papíru si napište:

tenkou linku → silnou linku → pár písmen → rychlý tah → pomalý tah.

Sledujte:

• rozpíjí se inkoust?

• prosakuje na druhou stranu?

• klouže pero po papíře?

• zachytává se hrot?

• jak dlouho inkoust schne?

• zůstávají linky ostré?

Podle toho rychle poznáte, jestli jste našli správnou kombinaci papíru a psací potřeby.

A ještě jedna praktická rada: otestujte si obě strany papíru. U některých papírů se mohou chovat trochu jinak.

 

Jaký papír na kaligrafii tedy vybrat?

Pokud to chcete vzít úplně jednoduše, držte se tohoto:

Na brushpen a lettering: hladký papír, který příliš nesaje a nepropíjí.

Na klasickou kaligrafii s perem a tuší: velmi hladký papír s kontrolovanou savostí, po kterém hrot dobře klouže.

Na trénování: nemusíte řešit drahý speciální kaligrafický papír. Důležité je, aby se na něm dobře pracovalo a inkoust se příliš nerozpíjel.

Na kaligrafii kombinovanou s vodou: sáhněte po silnějším akvarelovém papíru, ideálně kolem 250 g/m².

A hlavně: nebojte se zkoušet. Papír je při kaligrafii stejně důležitý jako pero nebo fix. Někdy stačí vyměnit papír a najednou zjistíte, že vaše písmo vypadá mnohem lépe – a že problém nebyl ve vašich rukou, ale v tom, na čem jste psali.

Pokud s kaligrafií právě začínáte, mrkněte také na náš článek Základy kaligrafie. A pokud už vás klasické psaní začíná nudit, můžete se pustit do moderní kaligrafie a letteringu – třeba jen s brushpenem a pořádnou zásobou papíru. 

A nezapomeňte si přečíst taky rozhovory s kaligrafkami Zuzkou alias Flatwhite Lettering a Lucií alias Tou usměvavou. 

 

Papír na kaligrafii najdete u BOBO

Na bobo.cz najdete skicáky, kreslicí i akvarelové bloky a další papíry pro kreativní tvorbu. Vyberte si podle techniky, formátu a gramáže – a pak už jen trénujte. Protože u kaligrafie platí stejně jako u všeho ostatního: čím víc píšete, tím lépe vám to půjde.