Co je na papíře, to je v hlavě. Jak papír provází nutriční terapeutku Terezu Klučkovou

Tereza je nutriční terapeutka a maminka malého chlapečka. Právě role maminky ji inspirovala ke studiu Oh Baby School of Holistic Nutrition, což jí přineslo komplexnější pohled na výživu i těch nejmenších. Ke studiu a domácímu vaření jí samozřejmě pomáhal i papír. Na které produkty nedají doma dopustit?  

Jaký máte vztah k papíru?

Rozhodně mám blíž k papíru než k technologiím. Jsem tak trochu analogový člověk – nic si nezálohuju, nikdy jsem si nezvykla na sdílené kalendáře a plocha mého notebooku připomíná jeden velký neorganizovaný chaos. Papír je uživatelsky jednoduchý a osobnější. Čím dál víc si uvědomuji, jak důležité je v dnešní rychlé a přetechnizované době občas zpomalit, vrátit se o krok zpět a dát věcem čas i kousek sebe. Ať už jde o ručně psané recepty, vzkazy nebo jen myšlenky vypsané na papír.

 

Zapisujete si recepty ručně?

Se zapisováním receptů a tvorbou vlastních kuchařek jsem začala už jako malá. S prvními brigádami v bistrech a kavárnách se můj sešit postupně plnil zajímavějšími recepty, ke kterým se dodnes ráda vracím. Často si také přepisuji recepty z internetu, které se mi osvědčily – hlubiny internetu jsou totiž nevyzpytatelné a podruhé už ten stejný recept nenajdu. Spoustu jídel ale stále vařím a peču od oka, což se mi většinou vymstí ve chvíli, kdy chci recept s někým sdílet. I proto se učím všechno raději hned vážit a poctivě zapisovat.

 

Máte schované zápisníky s recepty, třeba po babičce?

Ano, většina tradičních receptů na kynuté buchty, vánočku nebo štrúdl pochází ze zápisníků mých babiček. A i když v kuchyni ráda experimentuji, tady na to není prostor. Léty osvědčené recepty předávané z generace na generaci totiž mají své kouzlo – a chuťově vždycky zvítězí. 

 

Které papírové produkty doma nejvíc používáte?

Zápisníky. Manžel už si ten svůj bere automaticky všude s sebou – zapisuje si do něj zajímavosti z knížek i nápady na texty nových písniček. Já se to pořád ještě učím. Naše rána se synem totiž většinou vypadají tak, že vyběhneme z bytu a postupně zjišťujeme, co všechno nám v tašce chybí. Svačinek máme ale vždycky dost! (smích)

 

Co vám pomáhá udržet si v běžném dni klid a přehled?

Týdenní plánovač. Ten používám jak na zapisování blížících se aktivit, tak na týdenní meal planning. Na to je totiž úplně skvělej. Každý víkend si sepíšu jídelníček na nadcházející týden, ve kterém zohledňuju sezónní potraviny z trhů a to, co je potřeba rychleji zpracovat. Díky tomu předejdu zvadlé listové zelenině v lednici i každodennímu vymýšlení, co bude k večeři.

 

Když jste studovala Oh Baby Nutrition, pomáhaly vám při studiu papírové produkty?

Stoprocentně. Studium probíhalo online s materiály v angličtině. Já si ale většinu přeložila a přepsala do sešitů. Zabere to sice více času, ale jsem zastánce toho, že co je na papíře, to je v hlavě. Nové informace si lépe zapamatuji, když si je ručně přepíšu. Navíc vždy raději otevřu poznámkový blok, než notebook. 

 

Jak se naučit na zkouškové: Tipy, triky a produkty, které vám usnadní přípravu

 

Používáte papír i se synem – na kreslení, první čmárání, poznámky?

Velmi urputně se o to snažíme, i když syn tomu zatím moc neholduje. Když už si k papíru sedne, je s tím hodně rychle hotový. Má to ale svůj čas a my si moc přejeme, aby si k tomu našel cestu, takže to nevzdáváme a skicáky mu podstrkujeme, jak jen to jde.

 

Máte nějaký společný papírový rituál?

Čtení synovi před spaním je náš každodenní rituál. V poslední době si ale velmi oblíbil personalizované pohádky, takže musíme vyprávět z patra. Jednu knížku před vyprávěním ale většinou vezme na milost. Taky spolu moc rádi listujeme kuchařkami. Já sbírám nové nápady a syn mi vypráví, co se mu líbí a co si musíme uvařit. 

 

Kdy vám papír naposledy pomohl zpomalit?

Kdykoli si najdu čas na knížku. I když toho času bývá většinou málo – s narozením syna jsem veškerý svůj volný čas věnovala studiu Oh Baby Nutrition a teď po dokončení certifikátu zase přípravě konzultací a obsahu na sociální sítě. V přítomnosti syna se ale snažím technologie co nejvíc omezovat a mým osobním cílem je sahat častěji po knížce než po mobilu.