Papír je můj nejspolehlivější pomocník, říká student keramiky Vojtěch Lžičař

Vojta Lžičař studuje keramiku a porcelán na UMPRUM. Když zrovna netvoří z hlíny, pravděpodobně peče něco sladkého. Ať už připravuje nový keramický výrobek nebo zapisuje recept na povedené blondies, jedno mají obě činnosti společné – papír. Povídali jsme si o tom, proč na něj nedá dopustit ani v době digitálních technologií.  

Studujete keramiku, rád pečete a oběma koníčkům se věnujete naplno. Jakou roli v tom všem hraje papír?

Papírový diář na plánování nepoužívám, ale do různých bloků a skicáků si často zapisuju poznámky k projektům, na kterých zrovna pracuju. Když mám po ruce papír, můžu si rozkreslit návrh, přepsat recept nebo si třeba zahrát piškvorky.

 

Jste spíš typ člověka, který má v poznámkách systém, nebo dáváte prostor kreativnímu chaosu?

Rozhodně chaos. Občas je mi papírů líto, takže bloky používám na dvakrát. Nejdřív si do nich tužkou skicuju bez ohledu na prostor a potom přes skici píšu poznámky perem. I když v tom někdy vznikne pěkný guláš, mám radost, že mi blok vydrží déle.

 

Co nabízí papír a digitální nástroje to neumí?

Papír se nevybije, nemusí se aktualizovat ani průběžně ukládat. Počítače moc nemusím a většinu věcí řeším přes telefon. Jenže na malé obrazovce se větší nápady rozvíjejí těžko. Papír a tužka jsou pro mě prostě spolehlivější.

 

Bez jakého papírového produktu si neumíte představit svůj den?

Bez toaletního papíru. (smích)

 

Pomáhá vám papír i při keramice nebo pečení?

Rozhodně. Je praktické mít ho po ruce, abych si mohl rychle zapsat všechno potřebné. Obě činnosti jsou dost špinavé, takže je jednodušší psát do bloku, než ťukat ulepenými prsty do telefonu. Dělám si poznámky, náčrtky a někdy papír použiju i jako pracovní podložku.

 

Než začnete tvořit z hlíny, skicujete si nápady?

U každé tvorby je dobré vědět, kam směřujete. Skici mi pomáhají ujasnit si tvary, velikosti i proporce, kterých se pak můžu držet. Když se během práce něco změní, vůbec to nevadí. Je ale fajn mít od čeho se odrazit.

 

Jak celý proces vzniku nového výrobku vypadá?

To asi záleží na každém, ale já si nejdřív ujasním, co vlastně chci vytvořit. Hledám inspiraci, prohlížím si různé tvary a reference a z nich pak skládám návrh, který mi dává smysl. Je to poměrně dlouhý proces, ale čím víc práce uděláte před samotným modelováním, tím snáz pak všechno jde.

 

A co pečení? Máte recepty uložené v telefonu, nebo je raději zapisujete na papír?

Dřív jsem recepty jen vyhledával na internetu. Poslední dobou ale nedám dopustit na kuchařky a vlastní sešit s osvědčenými recepty. Když něco upeču nebo uvařím a opravdu se to povede, hned si recept zapíšu. Mám jistotu, že se neztratí někde na internetu ani že ho někdo smaže. V sešitu už mám pěknou sbírku receptů – od čokoládových sušenek až po svíčkovou.

 

Jak váš receptář vypadá? Je pečlivě uspořádaný, nebo na něm pečení zanechalo stopy?

Všechno mám sice v jednom sešitu, ale čistý rozhodně není. Myslím, že se tomu ani nedá vyhnout. Vlastně mi to přijde docela hezké – je vidět, že sešit opravdu používám. Kapky citronové šťávy u citronových řezů nebo šmouha od kakaa u tiramisu mi vůbec nevadí.

 

Kdybyste nám mohl ukázat jednu stránku ze svého zápisníku, co by na ní bylo?

Asi stránka s receptem. Z té si člověk odnese aspoň inspiraci, co upéct o víkendu. Já mám momentálně nejradši blondies s bílou čokoládou a bobkovým listem.