Učitelský diář A5 2018/2019
1 x 150 Kč s DPH
Nakupujte v našem e-shopu výhodněji.Zaregistrujte se a získejte 10% slevu.
Diář, měsíční plánovač na lednici, nákupní seznamy a hromady dětských obrázků. Pro Janu Janko je papír přirozenou součástí každodenního života. Maminka tří dětí nám prozradila, proč si všechno raději zapisuje, jak u nich doma vypadá zářijový chaos a proč má ráda malé rituály spojené se začátkem školního roku.
Mám ráda papír asi hlavně proto, že je v dnešní virtuální době opravdový a hmatatelný. Odmalička mám ráda diáře, zápisníky, sešity a různé samolepky. V papírnictví bych mohla strávit celý den. V každodenním životě se teď neobejdu bez diáře, to do listů a hromady papírů, na kterých pod rukama dětiček vzniká umění. Nebudu lhát, mám ráda, když jsou věci, kterými se obklopujeme, nejen praktické, ale i estetické. I seznam úkolů mě baví víc, když je napsaný v hezkém diáři.
Rozhodně si všechno zapisuju! Co si nenapíšu, to úspěšně zapomenu. Do týdenního nebo měsíčního plánovače si zapisuju všechno, co nás čeká. Poslední dobou si dokonce v neděli zkouším sepsat jídelníček na celý následující týden. Ráda si sem tam zapíšu i nějakou myšlenku, nápad nebo prostě věci, které si chci uchovat.
Posledních pár let hlavně všemožné dětské kresby a další výtvory. Děti pořád něco vyrábějí, takže papír je u nás vlastně součástí každodenního života. Jsem moc ráda, že mají k papíru a tvoření z něj stejně hezký vztah jako já. A pak samozřejmě využíváme plánovače, to do listy a nákupní seznamy.
Moje poklady z dětství má pořád schované moje maminka. Dokonce má ještě asi dva obrázky dodnes připnuté na lednici. Svým dětem schovávám jejich nejoblíbenější výtvory, každému do jeho vlastní krabice. U nejstarší holčičky už je skoro plná, tak nevím, jestli ji ještě nějak protřídíme, nebo založíme novou.
Moc mě baví aktivity, u kterých můžu na chvíli vypnout hlavu. Takže pečení, vaření, práce na zahradě nebo nějaké tvoření. Mám ráda ten pocit, kdy mi něco vzniká pod rukama a zároveň u toho nemusím nad ničím moc přemýšlet.
Popravdě? Jeden velký chaos! Probudit děti, nachystat snídani a svačinky, vyčistit zuby, najít oblečení, které jsme si večer připravili, ale ráno už tam není, a tak dál. Ale já mám ten náš životní chaos vlastně ráda. Už se na září zase těším.
Asi zatím jednu pevnou tradici s dětmi nemáme, ale mám ráda ty malé věci, které se opakují každý rok. Rádi společně chodíme do papírnictví se seznamem věcí do školy a školky, chystáme aktovku, batůžek a přezůvky. A u toho ve vzduchu poletuje takové to těšení se a vlastně i nervozita z toho, co nový školní rok přinese.
Pomáhá podle mě určitě těšení se na kamarády a na paní učitelky, ale i na nové věci, které se naučí. A taky to, že mají možnost si některé věci samy vybrat tak, aby jim ve škole a školce dělaly radost.
Bez diáře a měsíčního plánovače, který nám visí na ledničce. Se třemi dětmi je podle mě úplně nemožné mít všechno jen v hlavě. Potřebuju mít přehled o tom, co nás čeká, kdo kam jde a co je potřeba koupit nebo zařídit.